ČICHOVÝ VEKTOR

[Жибек]

ČICHOVÝ VEKTOR

V nose jsou receptory, které jsou zodpovědné za vědomé diferenciaci vůní: příjemné - nepříjemné. Takzvaný "zero-nerve" nedokáže rozlišit pachy a feromony. Feromony - základ všeho, co se odehrává mezi lidmi. Po nich přicházejí dva nejdúležitější procesy...


Charakteristické frázové obraty:
-Tichá voda břehy mele.
-Nestrkej nos do cizích věcí.
-Nikdy nevíš co tě čeká.
-
Obecná charakteristika:

Podíl obyvatel: méně než 1%.

Přežit ať se děje cokoliv

Role člověka v pravěké tlupě: strategický průzkumník, poradce vůdce, šaman.

Barva největšiho komfortu: fialová, ale obléká se do šedé.

Geometrie největšího komfortu: klikyhák.

Umístění v kvartilu: vnitřní část kvartelí, introvert.

Typ myšlení: intuitivní, verbální, strategické.

Vlastnosti psychiky

Dříve se předpokládalo, že lidský čich je gen zvířecí přírody. Ale díky němu, vnímání zásadních informací, kromě vědomé vůní, rozpoznává i nevědomou. Tzv. feromony.

Od jakéhokoliv senzoru část informací postupuje do vědomí a část obchází vědomí a páda přímo do nevědomí. Například, já citím jak se mě dotkla jiná osoba, ale košili na svém těle necítim, neuvědomuji si že jí mám na sobě.

To samé s čichem v nose jsou receptory, které jsou zodpovědné za vědomé diferenciaci pachů na příjemné a nepříjemné. Takzvaný "zero-nerve" nedokáže rozlišit pachy ale rozliší feromony. Feromony - základ všeho, co se odehrává mezi lidmi. Přes fermony se ději dva nejdúležitější procesy: postupový žebříček (tedy přes vyrovnánou karjerovou pozici) u mužů, a to, že se muži a ženy navzájem přitahují. "Zero nerve" - je erotogenní zóna člověka s čichovým vektorem (senzorem).



Feromony jsou nevědomé vůně, které řeknou o člověku více než on ví sám o sobě. Je to odraz našich emocí, duševních stavů a nevědomých touh a přaní. Když se mění náš stav, mění se i naše nevědomá vůně. Můžeme se na to podívat i jinak, určitá vůně může u člověka způsobit určitý emocionální stav.


Když čichovík cíti vůně, tak cíti i váš emoční stav i vaše myšlenky. Pro něj vaše myšlenky páchnou vice než smradlavá popelnice. Pro něj je celý svět zdroj všech druhů vůní a mezi nimi není nic přijemného. Vůně jakéhokoliv stavu nebo myšlenky člověka ukazuje všechny nedostatky lidské přirody. (povahy) Proto má na tváři vždy masku stálého odporu k ostatním lidem. Po narození čichovník okamžitě cíti ten stalý, okolní «smrad». Pohrdá lidmi. Jeho pocit: «všichni jste méně než já». Vyhýbá se kontaktu s lidmi.

Archetyp čichovníka - přežít ať se děje cokoliv. A aby se tak stalo musí být čichovník vybaven určitými schopnostmi a informacemi o okolním světě. Přes vnímání feromonu čichovík dostává unikatní, nikomu jinému dostupnou informaci. Toto mu dáva schopnost všechny ovládat.

Přitom všem, nikdo o něm nic neví. On je vždy někde schovaný, ale jen tak, aby měl všechno pod kontrolou. A hlavně blízko k nouzovému východu pro připad, že bude muset utíkat. Čichovík není pro ostatní sympatický a to schválně, aby ho nikdo nemohl odhalit. Jeho «vůně» je pro ostatní zkryta. Jestli člověk nevoní, ostatní vektory to přijímají jako varovaní před nebezpěčím. Vidíme člověka, ale zároveň ten člověk neexistuje, protože ho «necítíme» Tímto způsobem čichovík nevědomě ovlivňuje ostatní lidi.

On pohrdá celým lidstvem a hlavně jejich «smradlavou hlouposti.» Avšak bez společností lidí není schopen přežít.
"Můj život neni nic, život smečky je všechno" - to je myšlení uretrálníka. Čichovíka lidé nezajimaji, potřebuje je pouze aby mohl sám přežít. Chápe, že lidé můžou přežít pouze pohromadě, nikoliv o samotě. Proto se v době pravěku čichovík stával poradcem vůdce. Zabývá se vnitřní, ale i vnější rozvětkou.

Vnějši rozvědka - o nebezpečí krajiny. Když se vizuálník rozhlédne a řekne, že nehrozí žádné nebezpečí, zvukovík naslouchá a říká, že nehrozí žádné nebezpečí, přijde čichovík a ucítí nebezpečí. Přijde a řekne, že tam se nesmí chodít, kvůli tomu, že tam hrozní nebezpečí. Není jasné jak to ví, ale je to tak. Ukáže se, že tam opravdu číhá nebezpečí.

Vnitřní rozvědka - o nebezpečích uvnitř tlupy. Tlupa může přežít pouze tehdy, pokud každý druh bude plnit svou roli. Proto čichovík všude strká svůj nos. Hlídá, aby všichni v tlupě pracovali a plnili svou roli a zbavuje se těch, kteří svou roli neplní a jsou pro tlupu zbyteční.’' Z tohoto i cítí prvobytný strach zrakovík před čichovíkem a řiká o něm: «Není to dobrý člověk, cítím to».

Mezi uretrálním vůdcem a čichovým poradcem existuje nevědomá tajná dohoda. Uretrálnik je jediný, kdo strpí čichovika, protože on nabízí vůdci nejlepší způsob, jak přežít v krajině. Čihovík se stává poradcem vůdce, protože ho uretrálník chráni před nenávistí celé tlupy.

Přežít je nejdůležitější úkol pravěké tlupy, celá tlupa musí bez přestávky fungovat, pokud se jen na chviličku zastaví, může vše skončit.

Proto erotogenní zóna čichovíka je nos, nikdy neodpočívá. Spánek má vždy křehký. Probudí se v nejkritičnější chvíli a aní neví proč. To je důvod proč se čihovy člověk stáva hrdinou v příběhů typu "uprostřed noci jsem šel do obchodu a najednou začal můj dům hořet" nebo «zdržel jsem se doma a nestihl jsem letadlo, které následovně havarovalo."
Člověk s čihovym vektorem má unikátní intuitivní rozum. Nemusí nic zapojovat do logických konstrukcí, neanalizovat situace, nesnaží se je představit, nesnaží se všechno rozebírat detailně a dávat tomu jméno . Místo toho mají přesný, silný a jasný pocit, co a jak dělat, a maji to na základě feromonu lidskeho prostředí. Tyto pocity není možne složit do vět a vyslovit.


Čichovík nedokáže slovami popsat to co cítí. Nemá žádná slova, která často opakuje tzv.: ‘'klíčová slova’' Všechny myšlenky čihovika vysvětluje jeho mladší bratr kvarteli energie - orálnik.

Vzhledem k tomu, že přežití tlupy bylo prvořadým úkolem, jeho zajištění v žádném případě nebylo podřízeno pravidlům morálky, etiky a mravnosti.

Čichovík zachraňuje hlavně živé organismy. Žádnou kulturu nebo morálku, jen život. Život ne jednoho člověka, ale celého lidstva. A proto se na ně nevztahují kulturní a morální omezení. V případě, že bude čichovík omezován, všechno živé zemře.

To je důvod, proč člověk s čichovým vektorem nerozlišuje pojmy pravdy a lži.
Oni jediní nikdy nelžou, protože neznají lež.


Ve vyvinutem verbálním intelektem čichovik je přizpůsobený k ponětí pravdy a lži, dobra a zla, ale uvnitř sebe to necítí. Svou roli hrajou v jiných kategoriích, jinými slovami, čichovík pracuje v oblastech, kde se nepožaduje schopnost poznat pravdu a lež. Kde je nejdůležitější zabezpečit přežití tlupy. A to je špionáž, finance, nauka a politika.

Snaží se dostat pod kontrolu to, co přináší hrozbu přežití a nakonec se to stává i jejich povoláním.


V dnešní době je vnějši rozvědka minulostí, svět je dnes globální a kosmopolitní, hranice mezi zeměmi a národy jsou tenší než v minulosti a pomocí internetu všechny hranice mizí. V historii existovalo mnoho geniálních špionů jako například Rudolf Abel, bez kterého by se Sovětský Svaz nebyl schopen bránit atomovým zbraním.
Vnější strategická rozvědka se vyvinula až v politiku. Čichový člověk dnes buduje vztahy našich tlup s ostatními, za účelem přežít za každou cenu. Zaujímají nejvyšší politické pozice. Stávají se ministry financí a ministry zahraničních věcí a domlouvají se mezi sebou. Při tom všem nezakládají na žadnych hodnotach etiky a morálky. "Anglie nemá přátelé, ani nepřátelé, jedná pouze v zájmech koruny"



Celý finanční systém je vytvořen, postaven lidi s čichovým vertorem, a taky se imi řídi dnes. Slavní finančníci: John Snow, Paulson, Alexej Kudrin, Alexander Shokhin.





Čichová rozvědka je dnes zaměřena na nebezpečí ze strany mikrosvěta. Čichovíky jsou vědcí, kteři se zabývají výzkumem neznámého v oblastech, kde existuje určité riziko smrti. Extrémní zvědavost a dovednost dělá z čichového člověka geniální vědce. Ne ty, kteří jen systematizují cizí myšlenky, ale ty, kteří stojí za největšími objevy lidstva jako je například objev penicilinu.

Nevyvinutí čichoví lidé jsou považování za velké ničemy. Velcí intrikanti se stávají často obětmi vlastních intrik. Archetepiční čichovníci se mohou stát seriovými vrahy a maniaky, plní svou roli v tlupě takovým zpusobem, že fyzicky odstraňují osoby, které nejsou schopny plnit svůj úkol v tlupě.

Čichové dítě má sklony k melancholii a uzavřenosti před lidmi. Na hrišti, ve škole a třídě není oblíbený. Pokládá to za nebezpečí a samozřejmě se snaží lidem vyhýbat, často zůstáva doma z jakéhokoliv důvodu. Jestliže rodiče podporují takové chování dítěte, vyroste z něho ničema, ubožák a intrikán se špatnou budoucností. Může se stát že bude obětí vlastních intrik.

Měli bychom se o své čichové dítě starat a pokusit se ho začlenit do kolektivu. Když jdou všichni ven, ať jde taky, když jdou všichni do školy, ať jde s nimi. Když se jede na výlet, měli bychom ho brát s sebou. To je přesně to, co potřebuje a co mu pomůže. Bude se vyvíjet jestli se bude snažit v něčem vyniknout a rozvíjet svoje čichové schopnosti, aby přežil ve společnosti. Tak se učí plnit svou společenskou roli - přežít za každou cenu.

Podrobnosti o lidech s různými vektorami a jejich společenském životě se můžeme dozvědět na bezplatných online lekcích systemo-vektorové psychologie Jurie Burlana.

Перевод на чешский: Ольга Ляхова

[Жибек]

Překlad do češtiny: Olga Ljachova, manažerka